|
|
Komparace systému řešení domácího násilí na ženách v České republice a v Norském království
Nedbalová, Barbora ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Jelínková, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá komparací řešení domácího násilí v České republice a Norském království. Domácí násilí je závažný problém, vyskytující se ve všech společnostech nehledě na čas či kulturu. Práce popisuje financování systému, legislativní uchopení problematiky, hlavní aktéry v problematice domácího násilí na ženách, současnou situaci vzhledem k problematice domácího násilí a systém pomoci a to jak v České republice, tak v Norském království. Hlavním cílem je popsat a vysvětlit přístupy řešení domácího násilí na ženách. Diplomová práce se opírá o teorii režimů sociálního státu, které vychází z typologie sociálního státu od Esping-Andersena z roku 1990 se zaměřením na koncept "women friendly" původně z roku 1987. Dále vychází z teoretického přístupu "public health", který je zaměřen především na prevenci. Diplomová práce je doplněna o expertní rozhovory s odborníky na problematiku v České republice a v Norském králoství. Celá práce si klade za cíl porovnat přístupy k násilí na ženách dvou rozdílných sociálních států a nalézá doporučení pro Českou republiku. Klíčová slova domácí násilí, partnerské násilí, Česká republika, Norské králoství, komparace, sociální státy Název práce Komparace systému řešení domácího násilí na ženách v České republice a v Norském království
|
|
|
Sexuální násilí na mladistvých v optice české společnosti
Kopecká, Anna ; Ezrová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hrešanová, Ema (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá sexuálním násilím na mladistvých v optice české společnosti. Jedná se o kvalitativní výzkum prováděný pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Vytvořená data jsou následně analyzována pomocí tematické analýzy na základě šesti témat relevantních pro zkoumanou tématiku. Jedná se o témata Násilník, Ochota o zážitku mluvit, Reakce okolí a jejich vliv na vypravěče, Vypravěči, Budoucí vztahy, Prevence. V teoretické části práce jsou popsány a definovány relevantní témata a pojmy v rámci sexuálního násilí. V první části se jedná o definice, kde je kromě sexuálního násilí vysvětlen i pojem viktimizace. Následuje popis aktérů činu, tedy násilníka a oběti a vysvětlení jejich vzájemného stavu. Další kapitola se pak soustředí na důsledky sexuálního násilí, které rozděluje podle jejich oblastí vlivu. Následuje kapitola o pojmu kultura znásilnění, která je spojená i s masovými médii. Poslední kapitola se zabývá vytvářením sociální reality, což je téma stěžejní pro následnou interpretaci výsledků výzkumu. V této části je tak text zaměřen na pojmy habitus a rámcování. Po teoretickém zakotvení práce přechází textu k části metodologické a následně i k interpretaci výsledků výzkumu. Ta je rozdělena podle témat zmíněných výše. V závěru práce jsou pak shrnuty získané výsledky a jsou rozřazeny...
|
|
|
Domácí násilí a agresivita mužů z pohledu týraných žen
Terzičová, Nikola ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Balon, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá rekonstrukcí průběhu násilného partnerského vztahu, a to na základě použití autobiografické metody a metody aktivních narativních rozhovorů. Na podkladě rekonstrukce násilného partnerského vztahu popisuje jednotlivé typy jednání násilníka ve vztahu k jejich dopadům na vztah a na základě zobecnění konstruuje nové kategorie, jež porovnává s teoretickými východisky. Stanovuje fáze násilného vztahu dle specifických typů jednání násilníka a zkoumá, jaká je osobní identita oběti v konkrétní fázi. Z této analýzy relativizuje partikulární charakteristiky domácího násilí dle literatury. Dále zkoumá proměny identity obětí prostřednictvím konceptuálního rámce Herberta Meada, Ervinga Goffmana a Anthonyho Giddense. Využívá paralely mezi goffmanovskou totální institucí a násilným vztahem, které spočívají v podobnosti kroků vedoucích k proměnám identity. Ukazuje se, že tyto kroky mají dle autobiografie i narativních rozhovorů dvojí charakter; jedná se nejen o aktivní opresivní snahu násilníka, ale také o pasivní důsledek přetrvávajícího násilného vztahu, jehož důsledkem je odevzdání se realitě partnera a transformace hodnot. Výsledkem bylo také zpochybnění cykličnosti partnerského násilí a teze, že v průběhu konfliktu v násilném vztahu se násilník chová neracionálně.
|
|
|
Domácí násilí páchané na mužích
TÝROVÁ, Kateřina
Práce se zabývá domácím násilím páchaném na mužích. V teoretické části bude charakterizováno domácí násilí, jeho projevy, formy a cyklus, ve kterém se zpravidla odehrává. Dále poukáži na specifika násilí na mužích a specifika partnerského násilí. Mimo jiné nastíním stereotypy a genderové předsudky, které mají vliv na vnímání mužských obětí společností, ale i samotnými mužskými oběťmi. V praktické části se budu zabývat výsledky rozhovorů se sociálními pracovníky, jejichž cílovou skupinou jsou právě muži jako oběti domácího násilí. Cílem této části bude zjistit s jakými problémy se sociální pracovníci (v případě mužských obětí) setkávají, s jakou zakázkou muži přicházejí a jak probíhá práce s touto cílovou skupinou.
|
|
|
Domácí násilí - kriminologické a trestněprávní aspekty
Mužíková, Kateřina ; Vanduchová, Marie (vedoucí práce) ; Jelínek, Jiří (oponent)
Domácí násilí je současný problém jak pro teorii, tak i pro praxi. Jedná se o závažný společenský problém s vysokou mírou latence, proto je potřeba se stále tématu věnovat. Každý člen domácnosti může být obětí domácího násilí, ovšem nejčastěji jsou jimi ženy. Tato práce se zaměřuje i na muže jako oběti partnerského násilí. Pro každou z těchto skupin je násilí odlišné, což je v této práci popsáno. Práce se skládá ze sedmi kapitol. Úvodní kapitola se zaměřuje na vývoj přístupu k domácímu násilí. Práce analyzuje postavení oběti a zabývá se i novou Úmluvou Rady Evropy - Úmluvou o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulskou úmluvou). Druhá kapitola vysvětluje, co je domácí násilí, jaké jsou druhy a znaky. Je přitom nemožné přesně definovat fenomén domácího násilí. Na druhou stranu, můžeme nalézt pár pokusů o definici domácího násilí, proto je v této kapitole pár z nich zmíněno. Domácí násilí probíhá v určitém cyklu, kdy se střídají období klidu, napětí a násilí, což je také popsáno v této kapitole. Třetí kapitola popisuje jednotlivé formy násilí: fyzické, psychické, sexuální a ekonomické. Mezi tyto hlavní formy patří i řada dalších projevů násilí. Jednotlivé formy jsou nadále rozděleny podle pohlaví oběti, což ukazuje rozdíly mezi násilím na ženách a mužích. Čtvrtá kapitola se...
|
|
|
Domácí násilí z pohledu agresora
KAŠPAROVÁ, Marie
Domácí násilí je komplikovaným a velmi rozšířeným jevem. Přestože se jedná o téma poměrně diskutované, dosud neexistuje jednotná obecně uznávaná definice domácího násilí. Za domácí násilí lze považovat takové násilí, k němuž dochází mezi blízkými osobami v rodině a domácnosti. Jeho formy jsou různorodé, má podobu fyzického, psychického, sexuálního, ekonomického či jiného násilí a nejčastější je jejich kombinace. Typickými znaky domácího násilí je jeho stupňující se intenzita, dlouhodobost a opakovanost, rozdělení rolí a neveřejnost. Tak se postupně stává součástí běžného života v domácnosti a cyklus domácího násilí se postupně zkracuje. Za aktéry domácího násilí jsou považovány osoby ohrožené, osoby násilné a děti, případně další členové domácnosti. Osobami násilnými bývají nejen muži, ale také ženy. V České republice existují programy především na pomoc obětem domácího násilí, ale k této otázce je třeba přistupovat komplexně, neboť se týká fungování celé rodiny. Proto se začínají objevovat terapeutické programy pro násilné osoby, které nezvládají své emoce a svou agresi v domácím prostředí. Díky těmto programům může dojít ke změně jejich chování, případně k udržení rodiny nebo k lepšímu odpoutání se od partnera, což prospívá všem zúčastněným členům. Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zmapovat životní dráhy jedinců, kteří se stali agresory v domácím násilí, s akcentem na subjektivně vnímané momenty, které je k tomuto sociálně patologickému chování vedly. Výzkumná otázka práce zněla, zda se objevilo domácí násilí i v primární rodině pachatele. K realizaci práce byla využita kvalitativní výzkumná strategie, data byla shromažďována pomocí polostrukturovaných či volných rozhovorů. Výběrovým souborem byli pachatelé domácího násilí vybraní účelovým výběrem. Výzkumu se účastnilo pět komunikačních partnerů. Data byla sbírána v krizové ambulantní službě SOS centrum Diakonie ČCE - SKP v Praze. Výsledky výzkumu ukázaly, že agresoři domácího násilí většinou nevyrůstali v harmonické primární rodině a jsou v jistém směru nevyrovnanými osobnostmi. Pokud si násilné osoby přiznají sami sobě, že mají problém s ovládáním svých emocí a dobrovolně se rozhodnou pro odbornou pomoc a terapii, je větší šance na odstranění primární příčiny domácího násilí. Bakalářská práce by mohla být přínosem pro sociální pracovníky zabývající se problematikou domácího násilí a může být použita jako studijní materiál pro práci intervenčních center. Podnětem ke zvážení by mohlo být to, zda nesměrovat více terapeutické pomoci směrem k pachatelům domácího násilí, což by druhotně pomohlo i zbývajícím aktérům domácího násilí, především tedy obětem.
|
|
|
Faktory ovlivňující názor adolescentů na problematiku domácího násilí
BURIANOVÁ, Jana
Abstrakt Diplomová práce na téma ?Faktory ovlivňující názor adolescentů na problematiku domácího násilí? se v teoretické části věnuje všem důležitým aspektům domácího násilí a stalkingu. Výzkumná část je zaměřena na adolescenty ve věku 17 až 19 let, kteří žijí v kraji Vysočina, výzkumný soubor je tvořen 858 respondenty. Cílem práce bylo statistickými metodami na statisticky významném vzorku adolescentů zjistit klíčové faktory ovlivňující názor adolescentů na problematiku domácího násilí. Ve spojitosti s cílem práce byly stanoveny následující hypotézy, které byly testovány na 5% hladině významnosti s šesti zkoumanými otázkami. Hypotéza 1: ?Statisticky významným faktorem pro domácí násilí u adolescentů je osobní zkušenost? byla potvrzena ve čtyřech oblastech. Respondenti mající osobní zkušenost s domácím násilím se liší oproti respondentům bez této zkušenosti v následujícím: více si uvědomují možnost výskytu partnerského násilí v jejich věku, více odmítají tolerovat domácí násilí, lépe rozeznají vymezení domácího násilí a častěji si uvědomují možnost transgeneračního přenosu násilí. V souvislosti s touto hypotézou je důležité zjištění, že 57 respondentů (7%) má osobní zkušenost s domácím násilím, jedná o 49 dívek a 8 chlapců. Hypotéza 2: ?Statisticky významným faktorem pro domácí násilí u adolescentů je vzdělání? nebyla potvrzena v důsledku malé variability odpovědí a nedostatečných dat pro vyhodnocení hypotézy. Hypotéza 3: ?Statisticky významným faktorem pro domácí násilí u adolescentů je pohlaví (ženy)? byla potvrzena ve dvou oblastech. Dívky se liší od chlapců v následujícím: více si uvědomují možnost výskytu partnerského násilí v jejich věku a více odmítají tolerovat domácí násilí. Diplomová práce může sloužit jako zdroj aktuálních informací, které souvisejí s problematikou domácího násilí, přináší aktuální data o výskytu domácího násilí v adolescentním věku a prezentuje informace a názory adolescentů o domácím násilí či partnerských vztazích. Práce může být k užitku odborné i laické veřejnosti, která se zajímá o domácí násilí a může být základem či srovnáním pro další studie či výzkumy.
|
|
|
Násilí mezi mladými páry
DOSTÁLOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se zabývá problematikou partnerského násilí mezi mladými páry. Sledovaným objektem jsou studenti ve věku 17-25 let v Pardubickém kraji. Teoretická část je rozdělena do 3 okruhů. Úvod je věnován změnám ve společnosti po roce 1989 ve vztahu k partnerství. Další část se zabývá objasněním pojmu agrese a partnerské násilí, a přiblížením specifik těchto jevů. Poslední okruh je zaměřen na některé psychologické aspekty jedinců v období adolescence a rané dospělosti, na něž je orientováno výzkumné šetření. V empirické části jsou vyhodnoceny výsledky. Je hodnocena informovanost respondentů a vliv mýtů o partnerství a partnerském násilí. Kvantitativní výzkum byl proveden metodou dotazování. Anonymní dotazník, byl rozdán mezi 119 respondentů a návratnost dotazníků činila 100 %. Cílem práce bylo zjistit, jaký je současný stav informovanosti studentů v období adolescence a rané dospělosti, o problematice partnerského násilí. Dílčím cílem bylo objasnit, zda rodinné a společenské mýty, vztahující se k oblasti partnerství a partnerského násilí, ovlivňují názory těchto jedinců. V souvislosti s cíli práce stanovená H1, která předpokládala, že dívky vykazují vyšší znalost o problematice partnerského násilí než chlapci, nebyla potvrzena. H2, která předpokládala, že jednotlivé rodinné mýty a společenské předsudky, týkající se partnerství a partnerského násilí, ovlivňují názory nadpolovičního počtu respondentů, též nebyla potvrzena. Předpokládané využití této práce je především pro zvýšení informovanosti pedagogů, speciálních pedagogů, vychovatelů a dalších odborníků pracujících s dospívajícími jedinci, o násilí mezi mladými páry.
|
|
|
Domácí násilí z pohledu adolescenta
BURIANOVÁ, Jana
Domácí násilí z pohledu adolescenta Domácí násilí považuji za jedno z nejkrutějších zacházení člověka k člověku, především proto, že se děje mezi blízkými osobami. Je děsivé, že tam, kde se má člověk cítit nejbezpečněji, dochází k ubližování a násilí. Domácí násilí se děje kdekoliv, bez ohledu na sociální status, vzdělání, věk, pohlaví, atd. Tuto práci jsem zaměřila na adolescenty, protože mě zajímá, jaké informace, názory a zájem mají o problematiku domácího násilí. Dále jsem se část práce zaměřila na názor adolescentů na tělesné tresty v rámci výchovy. Tresty ve výchově se stávají stále více diskutovaným tématem a existuje na ně mnoho rozdílných názorů. Teoretická část práce byla zaměřena na podstatné informace související s domácím násilím a výchovou. Hlavním cílem práce bylo zmapovat informovanost adolescentů o problematice domácího násilí, dílčím cílem bylo zjistit názor adolescentů na tělesné tresty ve výchově. Současně práce ověřovala dvě předem stanovené hypotézy. Metodou zvolenou pro ověření hypotéz bylo dotazování pomocí techniky dotazníků. Ty byly určeny adolescentům ve věku 17 až 20 let, kteří studují v kraji Vysočina. Výzkumný soubor pro sběr dat z dotazníku je tvořen celkem 168 respondenty. Hypotéza 1 předpokládala, že dívky vykazují vyšší znalosti o problematice domácího násilí než chlapci. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza 2 předpokládala, že adolescenti nesouhlasí s fyzickými tresty ve výchově. Hypotéza 2 nebyla potvrzena. Respondenti z velké části s tělesnými tresty souhlasí, pokud se jedná o tresty přiměřené (např. pohlavek) nebo zasloužené. Bakalářská práce nabízí aktuální údaje o domácím násilí, o informovanosti a názorech adolescentů. Poukazuje na to, kde je potřeba zvýšit informovanost dospívajících o problematice domácího násilí. Práce může být k užitku odborné i laické veřejnosti, která se zajímá o domácí násilí a může být základem pro další studie nebo výzkumy v této oblasti.
|
|
|
Zdravotně sociální situace žen postižených problematikou domácího násilí.
MÁTLOVÁ, Milena
Násilí páchané na ženách v partnerském vztahu již není soukromá věc mezi mužem a ženou. Řešení problému domácího násilí se rozšířilo z aktivit nestátních neziskových organizací na státní instituce. V roce 2006 byl přijat zákon na ochranu před domácím násilím, je v něm vloženo ustanovení o vykázání násilné osoby. Problematika se stala náplní plošné osvěty a mediálních kampaní. Vedle policistů bývají lékaři prvními profesionály, na které se oběť obrátí. Právě lékaři mají možnost rozpoznat násilí ať už podle viditelných zranění nebo podle symptomů svědčících pro týrání. Proto cílem práce bylo zmapovat přístup ambulantních lékařů k ženám postiženým domácím násilím v regionu Kroměřížska, zjistit jejich informovanost o postupu při pomoci týraným ženám v rámci interdisciplinárních týmů. Teoretická část se věnuje charakteristice partnerského násilí, zabývá se jeho důsledky na zdravotní a sociální situaci postižených žen. Dále popisuje možnosti pomoci obětem, přijatá legislativní opatření i důležitost práce lékaře v rámci meziresortní spolupráce. Praktická část obsahuje vyhodnocení kvantitavního výzkumu, provedeného metodou dotazování technikou dotazníku, který vyplňovali vybraní ambulantní lékaři v kroměřížském regionu. Z dotazníkového šetření vyplývá, že téměř tři čtvrtiny respondentů byly osloveny týranými ženami, ale s organizacemi zaměřenými na pomoc obětem domácího násilí spolupracuje necelá polovina oslovených lékařů. Provádění osvěty lékaři považují za poměrně aktuální, ale podceňované. To prokázalo souvislost s tím, že osvěta se neprovádí v téměř dvou třetinách ambulantních zařízeních. Nejčastějšími uvedenými důvody, proč se osvěta neprovádí, byl nedostatek času a nedostatek osvětového materiálu. Práci lze využít pro zvýšení informovanosti laické a především odborné veřejnosti formou prezentace na vzdělávacích seminářích lékařů i v rámci dalšího vzdělávání zdravotních sester, či zveřejněním problematiky v odborném tisku.
|
host ::
RSS.